předčasný porod a separace dítěte od matky
Ahojky jak víte tak jsem byla od 3,3 do 18,03 hospitalizována pro hrozící potrat,to se naštěstí nevyplnilo děloha se zklidnila a mě pustili z tabletkami hořčíku domů brala jsem max dávku a to 8 tablet.Z nemocnice si mě přítel odvezl již do nového bytečku rovnou do postýlky,v novém bytě bylo plno práce,ale přítel mi nedovolil nic dělat,Honzík už touhle dobou byl u babičky na moravě a pes také,takže já se věnovala jenom válení v posteli.o 2 týdny později mě přítel zavezl na moravu jeli jsme v noci a já střídavě seděla na nafukovacím kruhu nebo ležela na zadních sedadlech .Moc se mi stýskalo po Honzíkovi a nav íc na moravě pořád doma někdo byl,nezůstavala jsem v domečku sama,kdyby se náhodou něco dělo a porodnice byla blízko caa necelých 5 minut autem.
7.4 jsem navštívila gynekologickou ambulanci v Kyjově,pan doktor byl velice milý vyšetřil mě moc se mu nelíbil stav děložního čípku a tak ho pro jistotu změřil ješťě ultrazvukem,vyšli hraniční hodnoty,nařídil mi šetřící režim,nezvedat nic těžkého,nesexovat,a ležet s nohami nahoru,což jsem dodržovala.
Na moravě jsme také oslavili mé 26 té narozeniny přítel byl boužel už zpátky na šumavě,holt někdo do práce chodit musí.ale překvapila mě má matka,která dojela i s mladšíma bráškama.Bylo to docela hezké setkání.
Pak mě přijeli navštívit i kamarádky z netu Petra a Alenka s přítelem a svými dětmi,Honzík měl aspoň dětskou společnost a já si mohla s někým pokecat.
Boužel 5.5 mě začalo pravidelně pobolívat v podbříšku a slabě jsem zakrvácela,takže jsme vzali sbalenou tašku a jelo se do porodnice,dojeli jsme do porodnice na příjem rodiček,sestřičce jsem řekla co se děje,natočil se monitor,pak mě lékař vyšetřil a konstatoval,že se mi rozjíždí porod a uvidí co se s tím dá dělat,už jsem nesměla chodit,na oddělení mě dovezli na vozíčku,sepsali se mnou příjem,dali mi infuzi na zastavení kontrakcí a pro jistotu,kdyby se porod opravdu i přes to rozjel 1 dávku kortikoidů na vyzrání plic miminka celekem se dávájí 4 injekce po 12 ti hodinách.
Druhý den ráno mě sestřička vycévkovala,potřebovala sterilní moč na vyšetření,jestli nemám zánět močáku,také se udělal stěr z pochvy na kultivaci.Dostala jsem druhou infuzi která kontrakce zastavila,přestala jsem špínit.měla jsem přísný klid na lůžku,směla jsem jen na wc a krátce do sprchy s vlažnou vodou,naštěstí wc a sprcha byla na pokoji,jinak bych musela na mísu.Jídlo mi nosili do postele.Když mi dokapala infuze tak mi znovu začali slabé kontrakce,pak to polevilo a já byla bez obtíží,snížili mi infuze jen na 2x denně,co 3tí den mi museli přepíchnout kanylu v ruce abych nedostala zánět žil.ze začátku to vůbec nebolelo,ale postupem času se mi infuzemi zničili žíly a pak mi napichovali žílu i 6x a to už jsem zatínala pěsti ke konci i brečela,dokonce se mi o tom v noci i zdálo.
Mezitím přišli výsledky z kultivace měla jsem slabý zánět ,který se musel přeléčit takže jsem dostala macmicor kapsle na zavádění na 7 dní po nich další kultivace z ní vyšli pro změnu kvasinky takže jsem dostala pro velký úspěch canesten tabletky na zavádění po nich další kultivace znovu pozitivní a nasazený macmicor a takhle pořád dokola.Během hospitalizace jsem měla 2 větší krizovky první v sobotu po 14ti dnech od začátku hospitalizace v noci byla bouřka tak nevím jestli na to měla vliv,hlavně se ale malá otočila hlavičkou dolů-tím otočením podráždila dělohu a ještě hlavičkou hodně naléhala na děložní hrdlo,takže jsem měla kontrakce co 3 minuty-lékař mě vyšetřil naordinoval další infuzi s 2násobnou dávkou a ještě jsem dostala injekci do zadku,zvýšili mi víc nohy aby malá váhou tolik netlačila na děložní hrdlo,lékař mi řekl,že pokud to nezabere převezou mě do Brna,sestřička u mě stála infuzi pustila dle lékaře na 5 minut úplně na plno a ještě mi přidržovala ruku aby to kapalo co nejrychleji-přišla okamžitá úleva pak to zpomalila..pak jsem měla zase klid druhá krizovka přišla caa po měsíci hospitalizace kdy mi pomaličku začali vysazovat infuze a převádět na tabletky abych v 35 týdnu mohla jít domů,nepovedlo se to a museli mi dát znovu infuze,v tu dobu jsem se začala otevírat.naštěstí infuze a klid na lůžku pomohl a zastavilo se to.na druhý pokus mě už na tabletky převedli sice jsem měla občas kontrakce ale slabé,a lékařka řekla pokud to je pár kontrakcí max 16 za den tak to v tomto týdnu už může být.11,6 mě chtěli propustit do domácí péče,ale čím blíže se tento den blíži tím větší strach jsem měla,že mě pustí domů a za 2 dny mě budou mít zpátky s porodem svou obavu jsem sdělila primáři a ten po zvážení mě pro jistotu v nemocnici nechal ještě přes víkend domů mě propustili 13,06 v pondělí ,s tím že hned ve čtvrtek příjdu do nemocnice zpátky na kontrolu
Doma mezitím řešili kde budu spát,pokoj jsem měla totiš v patře a nechtěli mě pustit do schodů,naštěstí primář Andělce vysvětlil,že teď už chodit mohu,ale stále se mám šetřit tak jsem se domluvila že do patra budud chodit jen na noc a přes den budu dole polehávat v obýváku nebo si lehnu k andělce do ložnice přes poledne k Honzíkovi,který tam měl postýlku,souhlasila.
Hned ve středu mě začalo pobolívat v pravém nadbříšku bylo to hodně nepříjemné jako by mě někdo tlačil zevnitř na žebra,přisoudila jsem tuto bolest k velkému bříšku a vyšímu stupni těhotenství,u Honzíka jsem to neměla ale ten se narodil ve 33tím týdnu a já ted byla ve 35tém takže jsem tomu nevěnovala pozornost.Druhý den ráno mě zavezli do porodnice na kontrolu na porodní sály,natočil se mi ukázkový monitor,pak mi sestřička změřila tlak a zeptala se mě jestli se léčím s vysokým tlakem,a já na to dost vyděšeně že ne, zkusila ho změřit znovu a pak na druhé ruce naměřila 140/90 hz to je hraniční tlak u těhotné.tak mi řekla at si na porodním sále na hodinku lehnu,žer to můžu mít i z horka a z cesty do porodnice abych se uklidnila.Po hodince přišla tlak přeměřit znovu pořád stejný to už jsem měla slzy v očích a povídala ji ,že do nemocnice ležet zpátky nejdu.zavolala lékaře ten mě vyšetřil a přeměřil tlak,ještě si dělal srandu ze sestřičky,že to určitě špatně změřila ale tlak byl stále stejný.takže mě čekali další odběry krve a moče na bílkovinu.no z těch odběrů krve jsem 3x nadšená nebyla ruce samá modřina,že nebylo kde už jí nabrat.sestře se to samozřejmě na poprvé nepovedlo tak řekla,že mě nebude zbytečně trápit a zavolala staniční sestru-té se to povedlo hned a za to jsem ji poděkovala.lékař mě pustil domů s tím,že si zítra zavolám pro výsledky,budu si doma měřit tlak a kdyby mě bolela hlava nebo začli hodně natékat nohy mám okamžitě dojet zpátky.
Volala jsem dědovi aby pro mě přijel,když mě viděl ptal se co se stalo a já mu povídám o tom tlaku a on kolik jsi měla a já 140/90 a on to ještě není tak moc(léčí se s tlakem)
Druhý den jsem volala pro výsledky naštěstí byli v pořádku,ale lékař mě chtěl vidět hned v pondělí.
Chtěla jsem se objednat ke kadeřnici z vesnice,je tam jen o víkendech,ale v sobotu měla už plno tak jsem se objednala až na neděli.
Boužel v sobotu po obědě mi nebylo moc dobře bolelo mě hodně v nadbřišku vpravo pod žebry bylo to hodně nepříjemné,šla jsem si pro to po obědě lehnout ale dlouho jsem nevěděla jak si lehnout ta bolest byla už protivná,ale říkala jsem si asi jsem se hodně najedla a mám už velké bříško,taky mě hodně pálila žáha to jsem vyřešila tabletkou,na hodinku jsem si zdřímla ale probudila jsem se s šílenou bolestí hlavy a když jsem se podívala na nohy měla jsem je nateklé až ke kolenům to mě vyděsilo-přece když jsem si šla lehnout nohy jsem nateklé neměla a nějak jsem nemohla uvěřit že mi natekly takhle v leže,zašla jsem si pro tlakoměr a ten už ukazoval tlak 150/110 takže jsem volali dědovi at pro mě přijede,že jedeme zpátky do porodnice.tam si mě rovnou nechali-přijata pro hypertenzi bolesti hlavy,otoky a bolest v nadbříšku ozvy plodu + pohyby cítí,kontrakce neudává plodová voda zachovalá.
Takže zpátky na odělení zase infuze pro změnu na snížení krevního tlaku a pak dopegyt tlak se i po dopegytu držel kolem 140/90 navíc v neděli k večeru jsem cítila slabé bolesti jako při měsíčkách,ale bez tvrdnutí,zrovinka jsem byla na vedlejším pokoji s kamarádkou,která tam ležela taky kvůli tlaku,to ji napadlo mi stopnout čas bolestí a povídá mi Soni neblbni běž to říct sestře máš ty bolesti pravidelné co 8 minut chvíli jsme čekali a interval se zkrátil na co 6 minut,takže jsem se zvedla a s úsměvem šla říci sestře že nechci strašit ale mám pravidelné bolesti teď co 6 minut ona se hned zeptala jestli jako při měsíčkách a ja ano tak mě poslala na pokoj a zavolala lékaře,natočil se monitor tam byly ukázkové pravidelné kontrakce jeden kopeček pak klid druhý kopeček,takže jsem dostala injekci,ale nezabrala tak mi naordinoval infuzi zase na plno zase u mě sestra stála a držela ruku aby to kapalo co nejrychleji,v tu dobu se mi ještě natáčel monitor a šlo vidět jak se kopečky zmenšili ,a já už je nepociťovala.doktor odešel s tím,že pokud to začne znovu pošle mě na noc na porodní sál,kde si mě už pohlídají.Naštěstí to přešlo a já klidně usla ráno při velké vizitě byl ukázkový monitor bez kontrakcí,všichni byli milí usmívali se a říkali že se mi asi po nich hodně stýskalo.30 minut po velké vizitě mi začali znovu bolesti jako při měsíčkách,šla jsem za sestřičkou řekla jí to a primář rozhodl že s tím už dělat nic nebude,že pokud se rozjede porod tak už porodím.celý den mě pobolívalo v podbříšku při obědě se mě lékař ještě ptal jestli už rodím a já na něho kdepak předpovídám počasí zrovna se silně rozpršelo.po obědě mi psala Andělka,že se dnes už nestaví,že toho má hodně tak jsem ji napsala že to je asi poslední den kdy mě vidí celou,tak ji to nedalo a přijela se na mě podívat.tak jsem ji řekla co se v noci dělo znovu mi nabídla,že by v nejhorším přijela k porodu abych tam nebyla sama.celé odpoledne jsem ležela.v 17 00 volali na večeři rozhlasem nevím jestli jsem se lekla toho zapípání,nebo co se stalo ale prostě jsem ucítila vlhko jako bych dostala měsíčky,nebo silnější výtok,pohla jsem se a bylo to jako bych čůrala,tak mi došlo že mi odtéká plodová voda.bála jsem se pohnout nějak jsem si myslela že si sednu a v tu chvíli na lůžku porodím,tak jsem poprosila spolupacientku aby zazvonila na sestru.přišla žákyňka tak jsem ji řekla že mi odtéká plodová voda,zavolala sestry ale předala jim že plodová voda odtéká spolupacientce-měla mít na druhý den plánovaného císaře.dali mi vložku chtěli abych měla jejich aby mohli provést test,jestli se jedná opravdu o plodovou vodu a zavolali primáře měl službu.Primář mě vyšetřil byla jsem otevřená na 2cm a odtékala mi čirá plodová voda,temešvariho test byl pozitivní..Převezli mě o patro výš na porodní sál,natočili mi znovu monitor,byli na něm vidět pravidelné kontrakce co 5 minut,mezitím jsem se snažila dovolat přítelovi,boužel byl na šumavě,nezvedal to,tak jsem se snažila dovolat aspoň andělce taky to nezvedala,prostě zrovna nikdo nezvedal mobil,tak jsem si aspon v mobilu zapla internet v mobilu a šla na chat napsat holkám že mi odtekla plodová voda,a že už jsem na porodním sále,kontrakce byli velmi slabé a zatím jsem byla docela v pohodě a vysmatá,vedel na porodnímsále zrovna rodička rodila,takže se mi ani moc nevěnovali,konečně mi volá andělka tak jsem ji zdělila,že už rodíme,že mi odtekla plodová voda,řekla mi,že jenom uspí honzu a dojede aspoň na chvili za mnou.Okamžitě mi volal přítel,a držel mi pěsti aby to bylo ok.a šel na chat aby jsme spolu mohli mluvit,mezitím se vystřídala směna a přišla do alužby úžasná porodní asistentka Gábinka.Neznala jsem ji zprvu mi přišla odměřená,nepředstavila se mi vedel na porodním sálu zrovna odrodila,tak jsem se jí zeptala na jméno-představila se mi a rovnou omluvila,že nechápe jak mohla zapomenout.Po 20té přišla Andělka,sestřička ji moc pustit nechtěla,že k porodu je moc brzy ale Andělka řekla že u celého porodu nebude,že chce jít jen na 1 dobu porodní,abych tam nebyla sama a potom odejde.Porod se nijak moc nerozbýhal,boužel mi vylítl hodně tlak a dostala jsem horečku,v 20 55 mě vyšetřil primář porod nepostupoval děložní hrdlo na 1 cm a pro 2 prsty vzhledem k vysokému tlaku a horečce,řekl že končíme s přirozeným pordem a budeme vyvolávat,prostě rychle rychle abych nešla do eklapsie a miminko bylo v pořádku ,sestřička mi nabídla klyzma které jsem neodmítla jen jsem si řekla o teplejší vodu-uvolní kontrakce a miminko má více prostoru k porodu,a poslala mě do sprchy s doprovodem-kvůli tlaku,no moc dlouho jsem ve sprše nepobyla max 5 minut horká voda mi nedělala moc dobře,po sprše mi napíchli kanylua dostala jsem infuzi 500ml glukozy + oxitocin 3 jednotky i.v navíc mi odebrali CRP-jestli v těle nemám zánět, pro jistotu mi ještě nechali vykapat antibiotika vzhledem k té horečce,Díky oxitocinu kontrakce zesílily a já je musela prodýchávat,už mi nebylo do smíchu a pomaličku jsem si přála aby Andělka už odešla a začala jsem ji vyhánět,že ráno vztává brzy do práce ať se trošku vyspí před 23 hodinou nakonec odešla domů,v 23,15 mě znovu přišel vyšetřit primář děl hrdlo na 0,5 cm pre 2 prsty hlavička vztupuje,nález bez progreseops+ CTG -fyziologické,CRP 3,5 TK 150/110.Vyexoval mi infuzi a zavedl prostin 1,5 mg cervikálně,v té chvíli mi došlo že končí veškerá sranda a jde do tuhého,kontrakce ještě více zesílily a zkrátil se mezi nimi interval co 1 minuta,nakonec se slili do jedné velké křečev 23,40 jsem už byla na 3 cm v 0,15 na 5 cm to už jsem začala zvracet a brečet ,že to hodně bolí,dostala jsem kyslík a sestřička mě začala hladit po stehně a uklidňvala mě,že ona ví že to bolí,že ten prostin je hnusný,že dělá křeče dělohy a pak to vnímám jako jednu velkou kontrakci,prostě žádný odpočinek mezi kontakcema nic,pomohla mi napolohovat se na bok a stočit se do klubíčka,po vyšetření mi sdělila no vidíte maminko,už máte polovinu za sebou už jste na 6 cm a já na ni teprv,já už si myslela že budu minimálně na 8 cm a ono nic,představa že jsem teprv v půlce byl pro mě šok,nedokázala jsem si představit,že budu v této jedné slité kontrakci další minutu natož vydržet ješttě jednou tolik,do toho přišla další sestra a divila se co to tam vyvádím a sestřička ji odpověděla ,že jsem dostala prostin,a ta druhá sestřička Martina řekla chudák prostin je hnusný. V 0,30 jsem měla už jen lem to znamená oevřená na 10 cm ucítila jsem silný tlak a nucení k tlačení,ta síla mě překvapila,docela vyplašená jsem se zeptala co se děje a sestřička s úsměvem povídá to je přece vaše miminko už chce ven,a já ji říkám to neznám u prvního porodu jsem tohle nezažila,tak se zasmála, a že budeme tlačit,jak budu mít nucení,během tlačení jsem jim ale bolestí nějak odpadla prostě ,najednou jsem je přestala vidět, a slyšela jsem je tak nějak z dálky až jsem je neslyšela vůbec,probrala mě až sestra,mírně mě profackovala a přiložila kyslík,to mě trošku vzpamatovalo,a já si sáhla na hlavičku miminka-bylo tam plno vlásků to mi dodalo sil k dalšímu tlačení,najednou miminko vyklouzlo a ihned mi ho sestra položila na bříško,já pocítila nesmírnou úlevu,do toho přišel k porodu primář,a už z chodby povídá ,ale my to máme s muzikou.Byla to nádherná holčička,celá od mázku s tmavými vlnitými vlásky,hned začala slabě křičet,dostavila se velká úleva.Přestřihli ji pupečník a Holčička začala slabě křičet-v tu chvíli jsem začala brečet štěstím ona křičí je v pořádku,boužel dětská sestra mi ji okamžitě vzala na ošetření do novorozeneckého boxu,který byl na chodbě-pak mi ji přišla celou zabalenou ukázat v tvářičce byla fialovomodrá,a řekla že maličkou musí odnést do inkubátoru že je nezralá a potřebuje trošku pomoci,bylo mi to tak líto,ale přijala jsem to přece se jen holčička narodila o měsíc dříve.Celý porod mi měřili tlak co 15 minut.porodní sestra ještě zkontrolovala porodní poranění a řekla primáři ,že je to bez poranění,primář řekl ženský vy tu nemáte pro mě žádnou práci pogratuloval mi k holčice a odešel.Mě ještě čekal porod placenty šlo to rychle a 5 minut po porodu byla venku a celá,chtěla jsem ji vidět-byla obrovská.pak jsem vyčerpáním usla,probudila mě až sestra s tlakoměrem a pak ještě zkontrolovala krvácení a začala mi promáčkávat podbříšek aby z dělohy dostala sraženiny,intuitivně jsem ji odstrkávala ruku stranou azatínala ssvaly,byla jsem hodně rozbolavělá a vyčerpaná-sestřička se mě znovu uklidnovala,že mi chce pomoci abych nemusela na revizi.Tohle se opakovalo 3x bolelo mě to šíleně.a dětská sestra mi přinesla zabalenou Kateřinu ukázat sdělila mi že váží 2700 g a že je nedonošená a musí ji odnést do inkubátoru s tím jsem se smířila přece jen se Katka narodila o 1 měsíc dřív.Co ale následovalo bych nepřála ani svému úhlavnímu nepříteli.Hned v 6 hodin ráno jsem vstala a letěla se podívat na malou na jipku zeptala jsem se jestli si mohu malou pohladit mohla ale jen na chvilku sotva jsem se jí dotka už mi sestra říkala ať ji zavřu inkubátor.donesla jsem ji polohovátko tzv.dělohu na které jsem v noci spala aby polohovátko bylo cítit mým pachem,neumožnili mi ho mé dceři do inkubátoru dát,ale aspoň ji dali polohováko od nich.požádala jsem o nějakou nádobku na mlíčko abych ji mohla donést koukali na mě jako bych spadla z Marsu a bylo mi zodpovězeno že laktace nabíhá 2-3 tí den po porodu,ale i přes to jsem si odnesla kelímek na mlíčko.Odpoledne jsem si chtěla malou klokánkovat neexistuje,tak aspoň přebalit no vy jste se snad zbláznila,ještě na ni přenesete nějakou infekci.
2 hý den mi lékařka dovolila si malou na chvilku pochovat,ale já si přála ji klokánkovat,tak jsem ji 30 minutek klokánkovat celou dobu jsem ji zpívala a po tvářích mi tekly slzy.3 tí den ji přendali z inkubátoru do vyhřívané postýlky a vytáhli ji infuzi když jsem přišla na jipku šíleně jsem se lekla,když jsem viděla prázdný inkubátor a lékařka mi sdělujeto jste překvapená a že skusíme kojit 2x jsem ji nakojila.a konečně ji viděl i tatínek
4tý den Katce prudce stoupla žloutenka,putovala zpátky do inkubátoru.já dostala injekci na odchod očistků ale na ni jsem dostala alergii,takže jsem celý den nemohla za malou v noci se mi udělalo lépe a tak jsem na 3 ráno odstříkala mlíčko a zanesla ho na jipku s tím jestli mohu vidět malou odpověď mi byla no to snad nemyslíte vážně tak pozdě v noci.přes to jsem ji na chvilku viděla.
5tý den ráno při vizitě vidím Katku v inkubátoru celou bledou bříško nafouklé k prasknutí a se sondou v nose a z ní zelený odpad-lékařka mi sděluje,že malá je v sepsi a že jí přestali fungovat střeva a naznačovala mi ,že za to můžu já protže jsem je tlačila abych se o malou mohla starat hladit ji klokánkovat,kojit ji a tak to všechno uspěchali aby mi mohli vyhovět.Katka je na tom velice špatně a úplně mi zakázali na ni sahat a otevírat inkubátor.Ptala jsem se proč na ni nesmím sahat? Protže na ni přenesete infekci a zemře my pro ní dělame maximum snažíme se jí zachránit život naopak vy jí ohrožujete na životě,argumentuji tím,že ony na ni také sahají a já si ruce desinfikuji po 20 minutovém dohadování sděluji sestře,že já na Katku sahat budu a pokud se jí to nelíbí tak ji podepíši negativní reverz.Mezitím jsme musela na ultrazvuk a na něm lékař rozhodl ,že podstoupím kyretáž.Po probuzení jsme o své dceři nic nevěděla,nevěděla jsem jestli je na živu,jestli ji převezli do Brna a nemohla jsme se ani jít na jipku zeptat. Po 2 hodinách na pokoji vztávám a jdu se zeptat na jip jak na tom maličká je.stav byl stejný nezlepšil se,ale ani nezhoršil V 16,30 podepisuji negativní reverz Maminka informována o vážnosti stavu,o hrozící NEC a nebezpečí z ní vyplívajícím,o nutnosti parenterální výživy,ATB léčby a klidovém režimu dítěte.Přesto trvá na svém přístupu a v zájmu upřednostnění bazální stimulace bez vědomí personálu otvírá inkubátor,stimuluje dítě za toto své jednání chce nést svoji zodpovědnost.Věděla jsem že to možné je,přece jsem měla už jednu vlastní zkušenost za sebou,přece už mám doma jednoho nedonošence a v Plzni se k nám chovali úplně jinak ,Honzík netrávil 10 dní po porodu, měl krev ve stolici celkově se zhoršil průběh byl docela podobný ale nikdo mi nezakazoval na mé děťátko sahat,mohla jsem si ho pochovat,klokánkovat,přebalit změřit mu teplotu zvážit,prostě 
matka byla zapojena do ošetřovatelské péče o miminko,krmili jsme přes sondu,a zde?? matka brána jako obtížný hmyz,který by nejraději zahubyli a dítě v inkubátoru tak maximálně na koukání jako na nějaké výstavě a opovažte se na něho sáhnout-takhle jsem se nějak aspoň cítila a byl to tak hnusný pocit..Každopáně jsem velmi omezila pobyt u inkubátoru,a poslušně jsem se jen na Katku koukala.Rvalo mi to srdce vyletěl mi tlak nahoru tak že jsem musela dostat injekci a pak infuzi natáčeli mi EKG a volali ke mě Internistu báli se abych jim nešla do Eklaptických křečí,celéj den jsem probrečela kolem jipu jsem nemohla ani projít sotva jsem se k němu přiblížila začla jsem se nekontrolovatelně třepat a musela jsem utéct zpátky na pokoj se vybrečet prostě to nešlo.2hý den jsem chtěla mluvit s primářem. Primář si na mě našel čas a mluvila jsem s ním na jipu vedle inkubátoru nebyl to 3x milý rozhovor ptala jsem se na to proč nemohu na Katku sahat když oni můžou no začal na mě řvát,že Katka je na kyslíku a pokud chci aby měla poškozený mozek tak at na ni sahám klidně dál-ale Katka na kyslíku nebyla,kdyby byla na kyslíku tak ji do toho inkubátoru nelezu.Pak jsem lékařku porposila aby Katka dostala aspon pelíšek řekla ,že ho nedostane tak jsem se zeptala na důvod a ona mi sdělila,že potřebují na ni dobře vidět.Po tomto sdělení jsem chtěla nechat převézt Katku do jiného zařízení primář mi řekla ano ,že ji převezou ale jedině na mé vlastní náklady.Pak jsem volala zakladatelce Babyklokánků Ivaně Antalové a ta mě podpořila,to oni porušovali základní práva né já po ujištění jsem se uklidnila a šla na jipku už jsme se ani neptala,odesinfikovala jsem si ruce a otevřela inkubátor sotva jsem to udělala začla po mě sestra řvát co si to dovoluji tak jsem ji sdělila,že jsem podepsala negativní reverz a že na svou dceru prostě sahat budu.Položila jsem ji svou dlaň na temeno a začla na ni mluvit,že jsem s ní a že ji tam samotnou už nikdy nenechám,začala jsem ji zpívat a Katka otevřela oči večer se začla zlepšovat a i mě bylo mnohem mnohem lépe.3 tí den uznala lékařka že Katce má přítomnost neškodí ale naopak prospívá.
4 den po kyretáži má
m v noci zimnici a ráno se probouzím celá spocená s totálně propoceným lůžkem,dostala jsem zánět dělohy a tak mi nasadili 2 kombinaci antibiotik a za malou pro zmenu nemou kvůli svému zdrav.stavu,těžce to nesu. Po 2 dnech po nasazení ATB jsem bez teplot a jdu se podívat na malou ,která vypadá o mnoho lépe ale nereaguje na okolí je jako hadrová panenka.Začínám na ni mluvit a ona reaguje na můj hlas otevřením očí Po 3 týdnech jsme byli obě propuštěny domů.
Doma jsem,se ale pořád vrcela k porodu k tomu jak se ke mně dětské sestry a personál chovali nic mě netěšilo,jediná hezká chvilka byla když jsem kojila Katku,v noci mívám špatné sny,Po porodu jsem 3 měsíce v kuse špínila a měla bolesti v podbřišku jako následek zánětu dělohy.